čtvrtek 20. dubna 2017

Vzpomínky...

Mám takový pocit, že čím jsme starší, tím víc vzpomínáme na chvíle našeho dětství a mládí. Jsou chvíle, místa nebo třeba i vůně, nejen jídla, které nás vrátí o mnoho let zpět. Třeba k babičce do kuchyně, nebo k tetě na vesnici, doprostřed prázdnin... nebo Vánočních svátků.

Zuzka z blogu " Korálky dnů " těmto svým vzpomínkám založila nový , další blog :http://koralkydnu-vzpominky.blogspot.ie/, kde ve svých příspěvcích vzpomíná jak bývávalo, co jsme jedli jako děti a taky jaké hry jsme hráli. Určitě se na Zuzky blog podívejte, vrátí Vás třeba taky do těch chvil, kdy jste byli mladší, nebo ještě děti. 

A svým komentářem můžete zavzpomínat se Zuzkou, stejně jako já! Příjemné čtení a ještě lepší vzpomínání Vám přeji! Hezký zbytek týdne...snad se počasí umoudří a bude už opravdu to krásné slunečné jaro....

neděle 16. dubna 2017

Přání...

Přeji Vám všem krásné Velikonoční svátky!

U mne tak poskrovnu..jen dva mazance a dnes jsem upekla pár žloutkových věnečků z odpalovaného těsta. Je ošklivo, celý den poprchává a je chladno. Tak s Kesynkou a Chlapečkem budeme doma , v teple, já s jehlicema a pejsci pod dekou... 






Na stole mám ve váze oranžovo žluté tulipány a jinak jsem velikonoční výzdobu nedělala. Tady stejně nikdo nechodí hodovat, tak nebarvím ani vajíčka. Irské děti hledají čokoládová vejce venku na zahradách, mají je schované v trávě. Zítra ještě dopoledne udělám pár chlebíčků s vajíčkovou pomazánkou . Doufám , že si užíváte svátky jara co nejlépe! Děkuji Vám všem za milé komentáře!

čtvrtek 13. dubna 2017

Okolí bylinkové spirály

Tak už je hotová úprava okolí bylinkové spirály. Pampelišky už zabíraly dost velké plochy. Irské děti mi kamenama poškodily folii a ta začala propouštět vodu. Jinou nemám zatím, tak jsem vymyslela jiné řešení, s plastovou nádržkou, ale moc se mi to nelíbí. Takže musím najít jiné řešení. Mám radost z tůjky, že se tak pěkně chytla i z malinkého javoru, vypěstovaného ze semínka ještě dole v bytečku, před mým stěhováním sem. 
Práce to bylo dost, mulč budu muset opět koupit, protože se nějak rozložil přes zimu a většina zmizela.Přemýšlím  i o nějaké půdokryvné rostlince, stále zelené.

Tady už odplevelené okolí spirály, s novou nádržkou. Není to ono, že?

A takto jsem noc předtím vyfotila tzv. růžový úplněk. Normálně jsem sova, ale když je úplněk, nespím skoro vůbec. takový má na mne úplněk vliv.

Vám všem začíná čtyřdenní volno , spousta žen stráví spoustu času u plotny, vytvářením tradičních velikonočních dobrot. I já dnes zadělám na mazance. Přeji Vám všem krásné Velikonoce! Tady se dost ochladilo, už zase topím , včera dokonce i v krbu. Užijte si svátky jara jak nejlépe to půjde...s rodinou a přáteli!

pondělí 10. dubna 2017

Z víkendu....

Moje zahrada už potřebovala mou péči. protože mi není úplně dobře, tak jsem začala pomaloučku, v sobotu část a v neděli další část.. Zaplevelený záhon dal zabrat. Vyndala jsem cibulky narcisek odkvetlých a vyplela. Byla to fuška. Každé sklonění těla bolelo nejen v zádech ale i v hlavě. To ty nosní dutiny...
Ještě mne čeká před domkem bylinková spirála a hlavně její okolí ,plné pampelišek. To jsem si vloni myslela, že jsme s Renatou vše poctivě vytahali při rytí ven. Omyl... plevelu se v Irsku daří snad lépe než kytkám... A tak pomaloučku, polehoučku budu s ohledem na mé zdraví pokračovat.

Záhon byl pořádně zaplevelený a mokrá hlína... po neustálem dešti po celý zimní čas.

Po několika kbelících odneseného plevele pořád ještě není konec...

I záhon u zdi vypadal nepořádně.  Chlapeček chodí na jeho kameny dělat značky... 

Už upravený, vyndané cibulky narcisek, zbyly tenounké větvičky ibišků od Marušky, které doufám přežily zimu a obrostou.

Chlapeček mne neustále kontroloval, zda už si nejdu sednout... neměl kde ležet závisláček můj maličký.

To Kesynce je zahrádka fuk, hlavně aby bylo něco v miskách. Ty ona kontroluje několikrát za den.

Včera měli ve Freši otevřeno a tak jsem neodolala maceškám .

A na druhou stranu jsem vybrala tuto kytku, ani nevím co to je....

Včerejší podvečer, po dešti a před deštěm....tu oblohu jsem musela vyfotit.
Dnes možná pokračování v přední části. Jen musím nakoupit, dolů do města a snad vydrží počasí bez deště. přeji Vám všem krásný kratší týden, plný sluníčka a moc děkuji za Vaše komentáře k minulému příspěvku.

sobota 8. dubna 2017

Dovoz...

Byla jsem na týden doma v Lounech. Potěšit se s rodinou a zařídit nutné věci. Byl to náročný týden, protože jsem ho celý strávila prací. Fyzickou. Duševně náročnou. Balila jsem svůj byt a vzpomínky. Rozdávala, vyhazovala, prodávala, třídila milion papírů, složenek , černobílých fotek plných lidí, co ani neznám...Stěhovala.... moje minulost skončila v pár igelitových pytlích a v jedenácti bednách od banánů v domě u mladšího syna v jedné místnosti. 
Dovezla jsem si pár knížek, pár kousků oblečení, něco sladkostí české výroby, irskou vlnu Soft Donegal a zánět nosních dutin. Hned druhý den mne napadl nějaký virus. Takže mi věřte, bylo to opravdu náročné . Navíc ve čtvrtek , večer před odletem zpráva, že zde stávkují autobusy -a stávkují dodnes- a jestli mám odvoz z letiště do Virginie. Nakonec jsem sehnala odvoz, přijel pro mne irský soused, manžel irky, které jsem jako dárek pletla šatičky na křtiny pro holčičku. Za padesát euro mne odvezl domů. Tady mne čekal smutný a vyhublý Chlapeček , od mého odletu nejedl... začal, až když jsem se vrátila. Kesynka je jiná, jak jsem položila kufry, už dělala kolečka a chtěla odměnku...asi za to, že byla hodná a pěkně snědla vše, co se jí podalo....

A tak se léčím... dnes je venku nádherně, sedmnáct st. irské děti lítají venku skoro nahé, pro ně je to léto. A já s ATB musím počkat, až sluníčko trochu zaleze a pak se půjdu trochu porýpat v zahrádce. Zítra už má zase pršet.
Soft Donegal, v Irsku vyrobený, koupený v čr, dovezený zpět do Irska.

Chlapeček, můj závisláček, co jsem se vrátila z mého klína pomalu nesleze. A takhle vyčítavě kouká, když ho odložím na sedačku

Myslela jsem, že zázvor a med pomohou. No po třech krabicích kapesníků spotřebovaných a začínající bolesti pod očima jsem raději navštíla mého GP dr.Igoe. A tak mám ATB
A taky mám sklerozu...minulý příspěvek je na blogu dvakrát. To je tak, když zapomenete, že už jste foto a povídání již ukázaly v jiném příspěvku. Jsem se tomu zasmála a Vám se omlouvám ! Stane se...Krásný zbytek víkendu všem přeji!

čtvrtek 6. dubna 2017

Psí poslání....

Knížku Psí poslání a sladké margotky mi poslala Hanka Růžičková z CDV z Chebu. Jen tak...pro radost... a taky jí odletěla obálka ode mne , s knihou od Steelové D. Znovu milovat a černošedobílý šátek Close to you. Taky jen tak...pro radost...

 Hani, mám z knížky radost. A zcela určitě u ní budu bulet... protože prostě o lásce psí vím své...
A obálka polepená aršíkem sběratelských známek by možná udělala nějaké sběratelce  či sběrateli radost. Takže si klidně napište a já ji pošlu, schovala jsem ji.

pondělí 20. března 2017

První jarní den a Swingback...

Nejprve Vám všem posílám kytičku s přáním nejkrásnějšího jara, dneškem začínajícího, dopoledne po jedenácté hodině. Věřím, že se všichni dočkáme pěkných slunečných dní......a budeme se "vrtat" v zemi a vyhlížet kytky , s láskou vysazené.


A nyní se musím pochlubit, se svou šikovností ,ale i nešikovností. Včera asi ve dvě odpoledne jsem konečně dopletla Swingback, by Stephen West. Svetr, který měl být dárkem pro staršího syna. Měla jsem velkou radost a  měl ji i on, po shlédnutí fotografií svetru. 





Svetr jsem dopletla, začistila poctivě jehlou zapošila každou nitku z rubu a připravila lázen na vyprání. S Perwoollem na vlnu a hedvábí, dovezeným od nás, ve kterém peru vše, co jsem kdy upletla. Voda ani studená ,ani teplá. Akorát vlažná. Svetr jsem pak nechala trochu vykapat, zabalila do ručníku a jako všechny mé pletené věci , dala do pračky na jemno vyždímat. Jen na 400 otáček. I Vevka z Vlněných sester to dělá takto, jak jsem se dočetla kdysi na jejím blogu. Nikdy se nic nestalo. 

Až včera...., z pračky jsem vytáhla svetr na dítě.... rukávy jsou k sobě jakoby spečené...ani se do nich nelze dostat. A už jsem brečela... tolik hodin pletení... třikrát jsem párala a nakonec se mi z dárku, kterým jsem chtěla udělat radost, stalo tohle:


No chybama se učíme, i já.... svetr synovi samozřejmě upletu další... hlavně, když se nestalo nic jiného ! Ale nejdřív jsem plakala, ale pak i smála, jak se mi to povedlo, takhle svetr a mou práci, zničit. 

Proto mi dnes udělal balíček od Hanky R. z CDV -Centrum dobré vůle, velkou radost. Jen tak mi poslala knihu, kterou jsem u ní obdivovala , přidala k ní tři mnou milované čokolády Margot a usušený čtyřlístek pro štěstí!  Hance moc děkuji a letí za ní na oplátku také kniha. Snad bude mít Hanka stejně velkou radost, jako jsem měla dnes ráno já!



A Vám všem přeji hezký první jarní týden, plný slunce a pohody !