pondělí 26. května 2014

Snažím se....

Po návratu jsem si dala závazek, že opět začnu denně chodit za golfové hřiště do lesoparku, abych pomohla mému tělu bojovat s nadváhou. Zvu Vás na procházku...
K jezeru to mám asi pět minut, obloha nic moc, ale říkala jsem si, že když musím, tak musím jít!
Občas vysvitlo mezi mraky sluníčko
Již u cesty ke golfovému hřišti
Na mé tolikrát operované nohy jsem si pořídila boty s gelem, na běhání, prý chrání nohy a prý se v nich skvěle běhá. no tak já zatím zkouším tzv.Indiánský běh, dvacet metrů rychlé chůze a dvacet metrů běh. Je to fuška!
Cesta kolem golfového hřiště je lemovaná stromy , které jsem kdysi viděla i na Krétě.
Cedule mne upozornila, že bych mohla dostat golfovým míčkem do hlavy, protože se právě hraje!
A hrály..ženy!
Cesta k lesoparku a slunce zase svítí!
Jsem v lesoparku, nemám zde kempovat ani zakládat ohně ani odhazovat odpadky!
Jdu dál , na lávce fotím potok.
A také jezero z druhé strany pohledu, začíná něžně poprchávat...
Přidala jsem do kroku, chvílemi utíkám a to už leje. Dámy se schovaly pod deštníky , já pod strom, abych je mohla vyfotit. Vodu cítím až na těle, mám mokré boty, tepláky se mi záhadně prodloužily asi o pět cm, triko je pod větrovkou mokré celé a není to ze sportu, z vlasů mi crčí voda.
Zpátky u školy a jezera, už neběžím, nemá to cenu, jsem úplně mokrá skrz naskrz.
Všechny věci v pračce, já venku ze sprchy, mohu si sednou a pokračovat v pletení šátku "Citron" podle návodu u Vlněných sester. Venku stále leje, ale já mám čaj a pletení a zítra půjdu zase, mám přece závazek!
Tak mi držte palce, mám ze své nynější váhy noční můry. Krom hormonální léčby kdysi, jsem ještě tolik nikdy nevážila co nyní a vůbec se mi to nelíbí. Zkouším i zdravý jídelníček a zatím jen tyhle mé procházky. 
Chci zpátky svých 76 Kg! Když jsem přiletěla do Irska, měla jsem dokonce 72Kg, ale to už mi lidé říkali, že jsem asi nemocná. Budu se snažit a dávat report, slibuji.

neděle 25. května 2014

Na chvilku doma...

V době, kdy mi nešel net, jsem byla na skoro otočku u nás doma. A protože jsem přiletěla, zvládli jsme oslavit " Dětský den" a narozeniny mého syna, které má až v půlce června, kdy doma nebudu. Také jsme navštívili " Zlounfest" , první festival na cyklistickém stadionu v Lounech. Byla zima a lilo jako z konve, ale přesto jsem vydržela čekat na Anetu Langerovou i Věru ˇSpinarovou.
Můj syn s dortem, na kterém můžete vidět, kolik let oslaví!
Na "Dětský den" jsme pořídili nafukovací hrad
Každý z "pořadatelů" donesl sladkosti, jako odměny za soutěže. I já vezla z Irska asi šest kilo lízátek, mini bonbonů,čokolád,mimo jiné i 60 tyčinek se štávou z jahod, malin,borůvek a Coca-Coly, které se zmrazily a přesto, že nebyla vedra, měly nanuky úspěch veliký. Ale tahle líza, ta jsou jako z mého dětství!
Vnučka Adélka strávila v hradu celý dlouhý den a dokonce řešila holčičí problémy!
Dětem se soutěže líbily, skákalo se i pytlích, přetahovali se, skákalo se na trampolíně
A taky se sedělo, popíjelo Lounské pivo, udilo se maso a párky a buřtíky, sešla se rodina, co se neviděla pohromadě dlouhou dobu. Přišli kamarádi mých synů s dětmi a v jednu chvíli bylo na zahradě dohromady okolo padesáti lidí, včetně dětí.
Druhý den mi přítel mého syna udělal spoustu krásných fotek s Mášenkou, už je jí třináct let a nevím,zda ji ještě stihnu, protože začíná mít stejné problémy, jako její maminka Tánička, která nám vloni odešla do psího nebe. Mášenka mi vlezla první den na klín a pod mikinou schovaná vydržela u mne celé tři dny. Měla jsem ji i na noc doma a byla jsem ráda, že svůj domov stále poznává!
Synek vlezl dokonce do bazénu, i když voda byla ledová ! Musela jsem se k této dvojici nenápadně přidat. Vendulka, je něco jako švagrová mého syna a byla dva roky v Londýně , tak jsme si měly spolu o čem vyprávět. Jinak je IT specialistka a tak má můj respekt!
Po koupání byl čas se vypravit na "Zlounfest". Jak vidíte, lilo jako z konve, ale Věruška měla přesto hlas jako zvon!
A měla dobrou náladu, na obrázku je i Petr Bende, zpívali spolu moc fajn duet.
V neděli se rodina zase rozprchla, někteří do Prahy, jiní do Mělníka, Buštěhradu, do Budějovic a také do Litvínova u Mostu. Zahradu jsme uklidili, trávníku tolik lidí ani neublížilo. Však jsem vloni po povodních vezla z Irska travní semínka tzv. golfové trávy, aby tu spoušt po povodni, kdy měli na zahradě metr vody, dali do pořádku. A tráva jim vyrostla opravdu luxusní. Dokonce mi ukazovali místa kde bylo zasazené jen travní semeno z Irska, prý tam je ta tráva tmavší a zelenější.No já myslím, že byla všude krásná! V pondělí a uterý jsem měla shůzky s právníky, abych pomohla své sestře v zoufalé situaci, doufám, že vše dopadne dobře a ve středu mne můj syn objednal ke svému kadeřníkovi do Prahy, kam jsme se vydaly s mou kamarádkou Zdenkou, se nechat zkrášlit.
Jen mne mrzí Lucko, že jsi byla tu středu také v Praze, jak jsem si přečetla u tebe na blogu, škoda, že jsme se nepotkaly!
Fotil nás sám pan kadeřník Michal a také mi fota přeposlal. Já se vrátila ke své původní barvě a obě jsme ostříhané.
Po návratu z Prahy jsem naplnila oba své kufry nejen jídlem, ale vešly se i kulaté jehlice, knihy, časopisy, vinné klobásy zamražené a bochník chleba mimo jiné! Večer jsem byla ještě pozvaná na poslední grilování, pomazlila se naposledy s Mášou a ve čtvrtek mne odpoledne Zdenka odvezla na letiště a já letěla zpět. A jsem zpět i zde, protože mám konečně internet Eircom. Všem , kdo jste dorolovaly až sem  děkuji a mávám!

čtvrtek 22. května 2014

U Janky 33 super výzva



Díky tomu, že jsem neměla internetové připojení, pak byla na návštěvě doma a po návratu opět bez připojení, jsem tuto výzvu málem prošvihla. Tak už vymýšlím, jakou "ušijem Ti tašku", teda vlastně uháčkuji nebo upletu, má milá, zatím neznámá virtuální přítelkyně! A těším se, až se u Janky všechny budeme v galerii kochat výtvory všech zúčastněných!
http://www.blogger.com/profile/10710069094951949506